Čáp Zdeněk

Z Rokypedie

(Rozdíly mezi verzemi)
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka: '''Zdeněk Čáp''' se narodil 30. 8. 1904 v Rokycanech v domě čp. 153/I a dne 14. 9. byl pokřtěn jmény Zdenko Jan Nepomuk, v pozdě...)
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.)
Řádka 1: Řádka 1:
-
'''Zdeněk Čáp''' se narodil 30. 8. 1904 v Rokycanech v domě čp. 153/I a dne 14. 9. byl pokřtěn jmény Zdenko Jan Nepomuk, v pozdějším životě používal i jméno Zdeněk. Jeho otec Zdeněk Čáp starší byl v Rokycanech ředitelem Berního úřadu. S manželkou Johanou měli ještě starší dceru Emilii narozenou v roce 1898.
+
[[Soubor:Čáp Zdeněk.jpg|thumb|Čáp Zdeněk]]'''Zdeněk Čáp''' se narodil 30. 8. 1904 v Rokycanech v domě čp. 153/I a dne 14. 9. byl pokřtěn jmény Zdenko Jan Nepomuk, v pozdějším životě používal i jméno Zdeněk. Jeho otec Zdeněk Čáp starší byl v Rokycanech ředitelem Berního úřadu. S manželkou Johanou měli ještě starší dceru Emilii narozenou v roce 1898.
-
V létě 1923 maturoval na rokycanském gymnáziu a následně pokračoval ve studiích na lékařské fakultě v Praze, kde 6. 12. 1929 promoval. V roce 1931 získal od Zemského úřadu souhlas s provozováním veřejné lékařské praxe a stal se praktickým lékařem v Rokycanech. Jako lékař byl oblíbený a vyhledávaný, byl příkladem rodinného lékaře, na něhož se nemocný obrací s velkou důvěrou a on léčí jeho tělesný neduh i psychiku. MUDr. Čáp byl také smluvním lékařem Československých drah, takže měl dobré kontakty s železničáři a s nimi se po 15. 3. 1939 zapojil do odboje. Nejprve působil jako spojka pražské a rokycanské odbojové skupiny, u některých rychlíků vyzvedával tiskoviny, letáky a směrnice, které pak předával [[Řehoř František|Františku Řehořovi]] v Rokycanech a Karlu Vokáčovi ve Strašicích. Poskytl také lékařskou pomoc parašutistům, kteří podle instrukcí z Londýna vyhledali úkryt u pana Václava Stehlíka, železničáře v Rokycanech. Ošetření parašutisty Ludvíka Cupala, který se zranil 29. 4. 1942 při seskoku u Padrťských rybníků, se stalo osudným celé [[Pamětní deska rodiny Stehlíkových|rodině pana Stehlíka]], jejíž všichni členové byli 28. 5. 1942 na střelnici v Plzni-Lobzích popraveni a stali se prvními obětmi Heydrichiády. Rychlost, s jakou bylo provedeno jejich odsouzení, zřejmě zabránila jejich vyšetřování a zachránila tak život dalším, mezi nimi i Z. Čápovi. MUDr. Čáp také podporoval rodiny perzekuovaných a několika osobám umožnil vyhnout se pracovnímu nasazení v říši vystavením lékařského osvědčení o pracovní nezpůsobilosti.
+
V létě 1923 maturoval na rokycanském gymnáziu a následně pokračoval ve studiích na lékařské fakultě v Praze, kde 6. 12. 1929 promoval. Jeho prvním působištěm byla Přibyslav, na kterou později velmi rád vzpomínal. V roce 1931 získal od Zemského úřadu souhlas s provozováním veřejné lékařské praxe a stal se praktickým lékařem v Rokycanech. Jako lékař byl oblíbený a vyhledávaný, byl příkladem rodinného lékaře, na něhož se nemocný obrací s velkou důvěrou a on léčí jeho tělesný neduh i psychiku. MUDr. Čáp byl také smluvním lékařem Československých drah, takže měl dobré kontakty s železničáři a s nimi se po 15. 3. 1939 zapojil do odboje. Nejprve působil jako spojka pražské a rokycanské odbojové skupiny, u některých rychlíků vyzvedával tiskoviny, letáky a směrnice, které pak předával [[Řehoř František|Františku Řehořovi]] v Rokycanech a Karlu Vokáčovi ve Strašicích. Poskytl také lékařskou pomoc parašutistům, kteří podle instrukcí z Londýna vyhledali úkryt u pana Václava Stehlíka, železničáře v Rokycanech. Ošetření parašutisty Ludvíka Cupala, který se zranil 29. 4. 1942 při seskoku u Padrťských rybníků, se stalo osudným celé [[Pamětní deska rodiny Stehlíkových|rodině pana Stehlíka]], jejíž všichni členové byli 28. 5. 1942 na střelnici v Plzni-Lobzích popraveni a stali se prvními obětmi Heydrichiády. Rychlost, s jakou bylo provedeno jejich odsouzení, zřejmě zabránila jejich vyšetřování a zachránila tak život dalším, mezi nimi i Z. Čápovi. MUDr. Čáp také podporoval rodiny perzekuovaných a několika osobám umožnil vyhnout se pracovnímu nasazení v říši vystavením lékařského osvědčení o pracovní nezpůsobilosti.
-
Po válce byl závodním lékařem v ŽBC v Hrádku u Rokycan. Zemřel 7. 3. 1984.
+
Po zrušení soukromých lékařských praxí byl závodním lékařem v ŽBC v Hrádku u Rokycan. Zemřel 7. 3. 1984.
S manželkou Blaženou, rozenou Jakobeovou z Rokycan (29. 1. 1910 – 27. 6. 1998), měli 2 dcery, Zdenu (nar. 21. 4. 1935) a Hanu (nar. 19. 10. 1936).
S manželkou Blaženou, rozenou Jakobeovou z Rokycan (29. 1. 1910 – 27. 6. 1998), měli 2 dcery, Zdenu (nar. 21. 4. 1935) a Hanu (nar. 19. 10. 1936).
 +
{{DEFAULTSORT:Czzzap Zdenek}}
[[Kategorie: Osobnosti]]
[[Kategorie: Osobnosti]]

Aktuální verze z 28. 4. 2019, 19:50

Čáp Zdeněk
Zdeněk Čáp se narodil 30. 8. 1904 v Rokycanech v domě čp. 153/I a dne 14. 9. byl pokřtěn jmény Zdenko Jan Nepomuk, v pozdějším životě používal i jméno Zdeněk. Jeho otec Zdeněk Čáp starší byl v Rokycanech ředitelem Berního úřadu. S manželkou Johanou měli ještě starší dceru Emilii narozenou v roce 1898.

V létě 1923 maturoval na rokycanském gymnáziu a následně pokračoval ve studiích na lékařské fakultě v Praze, kde 6. 12. 1929 promoval. Jeho prvním působištěm byla Přibyslav, na kterou později velmi rád vzpomínal. V roce 1931 získal od Zemského úřadu souhlas s provozováním veřejné lékařské praxe a stal se praktickým lékařem v Rokycanech. Jako lékař byl oblíbený a vyhledávaný, byl příkladem rodinného lékaře, na něhož se nemocný obrací s velkou důvěrou a on léčí jeho tělesný neduh i psychiku. MUDr. Čáp byl také smluvním lékařem Československých drah, takže měl dobré kontakty s železničáři a s nimi se po 15. 3. 1939 zapojil do odboje. Nejprve působil jako spojka pražské a rokycanské odbojové skupiny, u některých rychlíků vyzvedával tiskoviny, letáky a směrnice, které pak předával Františku Řehořovi v Rokycanech a Karlu Vokáčovi ve Strašicích. Poskytl také lékařskou pomoc parašutistům, kteří podle instrukcí z Londýna vyhledali úkryt u pana Václava Stehlíka, železničáře v Rokycanech. Ošetření parašutisty Ludvíka Cupala, který se zranil 29. 4. 1942 při seskoku u Padrťských rybníků, se stalo osudným celé rodině pana Stehlíka, jejíž všichni členové byli 28. 5. 1942 na střelnici v Plzni-Lobzích popraveni a stali se prvními obětmi Heydrichiády. Rychlost, s jakou bylo provedeno jejich odsouzení, zřejmě zabránila jejich vyšetřování a zachránila tak život dalším, mezi nimi i Z. Čápovi. MUDr. Čáp také podporoval rodiny perzekuovaných a několika osobám umožnil vyhnout se pracovnímu nasazení v říši vystavením lékařského osvědčení o pracovní nezpůsobilosti.

Po zrušení soukromých lékařských praxí byl závodním lékařem v ŽBC v Hrádku u Rokycan. Zemřel 7. 3. 1984.

S manželkou Blaženou, rozenou Jakobeovou z Rokycan (29. 1. 1910 – 27. 6. 1998), měli 2 dcery, Zdenu (nar. 21. 4. 1935) a Hanu (nar. 19. 10. 1936).

Osobní nástroje