Borek u Rokycan

Z Rokypedie

(Rozdíly mezi verzemi)
Přejít na: navigace, hledání
Řádka 3: Řádka 3:
První písemná zpráva o Borku je zapsána k roku 1390 v urbáři pražského arcibiskupství. V překladu je v něm uvedeno, že ves Borek má 9 zemí, z nichž se platí ročně 53 českých grošů a 4 haléře. Lesník, který střeží les Žďárec a rybník, drží jednu zemi za službu. Dále na berni (tj. daních) platí poplatek 26 grošů, 8 haléřů a jeden peníz. Z toho lze snad usuzovat, že v Borku bylo 9 usedlostí. Snad můžeme předpokládat, že rybník v Borku byl založen v době vlády Karla IV. V nejstarší rokycanské městské knize jsou zapsány zmínky o nejstarších obyvatelích Borku z let 1405–1419.
První písemná zpráva o Borku je zapsána k roku 1390 v urbáři pražského arcibiskupství. V překladu je v něm uvedeno, že ves Borek má 9 zemí, z nichž se platí ročně 53 českých grošů a 4 haléře. Lesník, který střeží les Žďárec a rybník, drží jednu zemi za službu. Dále na berni (tj. daních) platí poplatek 26 grošů, 8 haléřů a jeden peníz. Z toho lze snad usuzovat, že v Borku bylo 9 usedlostí. Snad můžeme předpokládat, že rybník v Borku byl založen v době vlády Karla IV. V nejstarší rokycanské městské knize jsou zapsány zmínky o nejstarších obyvatelích Borku z let 1405–1419.
-
Předpokládá se, že někdy v 15. století za husitských či poděbradských válek Borek zanikl. Hned v roce 1421 poničila vojska Jana Žižky Rokycany. Jestli již tehdy byl zničen i Borek, není známo. K obnovení vesnice Borku došlo až po třicetileté válce. Významnou roli v tom sehrál Borecký rybník, který byl vybrán jako pohon pro nově zřízený hamr. Město Rokycany totiž provozovalo v té době železnou huť v Klabavě, jejíž vyrobené železo se muselo dále zpracovávat. Hamr byl zřejmě postaven v letech 1667–1668, v roce 1669 byl již v provozu. V dobových pramenech se huť nazývala různě, k roku 1669 je uváděna jako Rokycanská huť pod Velkým rybníkem, následně jako Hořejší huť (1670–1673) či jako Huť hořejší ku Praze a nakonec jako Borecká huť (od roku 1675). V roce 1687 se poprvé objevuje prosté pojmenování Borek. U boreckého hamru se postupně přistavovaly chalupy a vznikla tak nová vesnice. První údaj o počtu domů je v Tereziánském katastru z poloviny 18. století, podle něj stály v Borku kromě hutě pod rybníkem čtyři domy bez pozemků, jejichž majitelé pracovali jako nádeníci v huti. Mezi nimi byli čtyři uhlíři a měřič uhlí. Lze předpokládat, že všechny tyto budovy stály v prostoru pod rybníkem a blízkém okolí.  
+
Předpokládá se, že někdy v 15. století za husitských či poděbradských válek Borek zanikl. Hned v roce 1421 poničila vojska Jana Žižky Rokycany. Jestli již tehdy byl zničen i Borek, není známo. K obnovení vesnice Borku došlo až po třicetileté válce. Významnou roli v tom sehrál Borecký rybník, který byl vybrán jako pohon pro nově zřízený hamr. Město Rokycany totiž provozovalo v té době železnou huť v Klabavě, jejíž vyrobené železo se muselo dále zpracovávat. Hamr byl zřejmě postaven v letech 1667–1668, v roce 1669 byl již v provozu. V dobových pramenech se huť nazývala různě, k roku 1669 je uváděna jako Rokycanská huť pod Velkým rybníkem, následně jako Hořejší huť (1670–1673) či jako Huť hořejší ku Praze a nakonec jako Borecká huť (od roku 1675). V roce 1687 se poprvé objevuje prosté pojmenování Borek. U boreckého hamru se postupně přistavovaly chalupy a vznikla tak nová vesnice.  
 +
 
 +
První údaj o počtu domů je v Tereziánském katastru z poloviny 18. století, podle něj stály v Borku kromě hutě pod rybníkem čtyři domy bez pozemků, jejichž majitelé pracovali jako nádeníci v huti. Mezi nimi byli čtyři uhlíři a měřič uhlí. Lze předpokládat, že všechny tyto budovy stály v prostoru pod rybníkem a blízkém okolí.  
Konjunktura v železářství vedla ke stavbě dalšího hamru, v pořadí již čtvrtého na panství města Rokycan, a to opět v Borku, tentokrát však nad rybníkem. Postaven byl zřejmě v roce 1690. Hamr nad rybníkem postupně profiloval jako hamr nářaďový. Protože jeho nejčastějším výrobkem byly lopaty, byl od počátku 19. století nazýván Lopatárna.  
Konjunktura v železářství vedla ke stavbě dalšího hamru, v pořadí již čtvrtého na panství města Rokycan, a to opět v Borku, tentokrát však nad rybníkem. Postaven byl zřejmě v roce 1690. Hamr nad rybníkem postupně profiloval jako hamr nářaďový. Protože jeho nejčastějším výrobkem byly lopaty, byl od počátku 19. století nazýván Lopatárna.  

Verze z 22. 9. 2020, 06:05

Obsah

Dějiny Borku do roku 1850

První písemná zpráva o Borku je zapsána k roku 1390 v urbáři pražského arcibiskupství. V překladu je v něm uvedeno, že ves Borek má 9 zemí, z nichž se platí ročně 53 českých grošů a 4 haléře. Lesník, který střeží les Žďárec a rybník, drží jednu zemi za službu. Dále na berni (tj. daních) platí poplatek 26 grošů, 8 haléřů a jeden peníz. Z toho lze snad usuzovat, že v Borku bylo 9 usedlostí. Snad můžeme předpokládat, že rybník v Borku byl založen v době vlády Karla IV. V nejstarší rokycanské městské knize jsou zapsány zmínky o nejstarších obyvatelích Borku z let 1405–1419.

Předpokládá se, že někdy v 15. století za husitských či poděbradských válek Borek zanikl. Hned v roce 1421 poničila vojska Jana Žižky Rokycany. Jestli již tehdy byl zničen i Borek, není známo. K obnovení vesnice Borku došlo až po třicetileté válce. Významnou roli v tom sehrál Borecký rybník, který byl vybrán jako pohon pro nově zřízený hamr. Město Rokycany totiž provozovalo v té době železnou huť v Klabavě, jejíž vyrobené železo se muselo dále zpracovávat. Hamr byl zřejmě postaven v letech 1667–1668, v roce 1669 byl již v provozu. V dobových pramenech se huť nazývala různě, k roku 1669 je uváděna jako Rokycanská huť pod Velkým rybníkem, následně jako Hořejší huť (1670–1673) či jako Huť hořejší ku Praze a nakonec jako Borecká huť (od roku 1675). V roce 1687 se poprvé objevuje prosté pojmenování Borek. U boreckého hamru se postupně přistavovaly chalupy a vznikla tak nová vesnice.

První údaj o počtu domů je v Tereziánském katastru z poloviny 18. století, podle něj stály v Borku kromě hutě pod rybníkem čtyři domy bez pozemků, jejichž majitelé pracovali jako nádeníci v huti. Mezi nimi byli čtyři uhlíři a měřič uhlí. Lze předpokládat, že všechny tyto budovy stály v prostoru pod rybníkem a blízkém okolí.

Konjunktura v železářství vedla ke stavbě dalšího hamru, v pořadí již čtvrtého na panství města Rokycan, a to opět v Borku, tentokrát však nad rybníkem. Postaven byl zřejmě v roce 1690. Hamr nad rybníkem postupně profiloval jako hamr nářaďový. Protože jeho nejčastějším výrobkem byly lopaty, byl od počátku 19. století nazýván Lopatárna.


Nad Boreckým rybníkem a hutí byl v roce 1758 postaven barokní kamenný kříž s motivem Ukřižování. Jde o mimořádně zdařilou kompozici Krista na kříži s hlavičkami andílků. Sokl nesoucí kříž je v bocích zdoben volutami. V rámu s rokajem je vytesán šestiřádkový nápis s chronogramem: eX ferVentI Voto pIae VeneratIonI ereXerVunt Iohannnes raVCh Iohannes rVMfeLD Ioannes EIsL. To v překladu znamená: Na základě vroucího slibu v zbožné úctě postavili Jan Rauch, Jan Rumfeld, Jan Eisl. Některá písmena v nápisu jsou záměrně zvětšena. Jde o tzv. chronogram neboli datování pomocí textu, které bylo v baroku velmi časté. Po seskládání dojdeme k písmenům MDCLLXXVVVVVVIIIIIIII, která značí rok 1758. Na zadní straně soklu je vytesáno jméno autora sochy (Karel Legát) a rok vyhotovení arabskými číslicemi 1758. Podnět k postavení sochy dali tři zmínění měšťané, kteří se v roce 1756 stali na šest let nájemci všech městských podniků, mezi nimi i hutí v Borku.

Sport v Borku

Tělovýchova má v Borku dlouholetou tradici. Počátky organizovaného sportu lze klást do roku 1909. Tehdy byla v obci založena Dělnická tělocvičná jednota, která sdružovala všechny zájemce především z řad mladých. V dubnu 1921 došlo k politicky motivovaným rozporům v jednotě. Více levicově orientovaní členové z ní odešli a založili v červenci 1921 konkurenční Federovanou dělnickou tělocvičnou jednotu. V roce 1922 byly pouze dvě obce na okrese, kde vedle sebe zároveň fungovaly FDTJ a DTJ, a to Rokycany a Borek.

Po druhé světové válce došlo k sjednocení tělovýchovy a založení TJ Sokol Borek. Pravděpodobně od roku 1950 fungoval oddíl ledního hokeje, hrálo se na Boreckém rybníku. V Borku se také od 60. do 80. let 20. století hrál stolní tenis.

V roce 1967 byl založen oddíl házené. Od podzimu toho roku byly zahájeny mistrovské soutěžní zápasy, které se v Borku hrály celých 34 let až do roku 2000. V sezoně 1998/1999 hrál TJ Sokol Borek dokonce III. ligu, po roce však sestoupil do nižší soutěže. Za Borek hrála družstva mužů, dorostenců, žáků a žákyň. Hráli se zde i mezinárodní zápasy. Téměř padesát let se udržuje přátelství s házenkáři z bývalé Německé demokratické republiky, dnes s klubem Empor Reudnitz. TJ Sokol Borek se v současnosti věnuje především práci s dětmi a pořádá pro ně pravidelné akce.

V létě 1912 několik nadšenců z Rokycan začalo pěstovat vodní sporty na Boreckém rybníku. O rok později byl oficiálně založen Veslařský klub Borek v Rokycanech. Jeho členové v sezoně půjčovali zájemcům loďky k projížďkám. Členové vyučovali plavání, pro děti bylo zřízeno ohrazené koupaliště, kde byly pod stálým dozorem. Na břehu byly postaveny dřevěné kabiny a přístav. Mimo sportovní aktivity pořádal klub také koncerty, divadla a Benátské noci. Borek jako letovisko fungoval až do poloviny 20. let. Pak následkem znečištění vody a později i díky vybudování koupaliště v Rokycanech, byl rybník využíván k rekreaci čím dál méně.

Na činnost Veslařského klubu Borek navázal v 60. letech oddíl kanoistiky při Tělovýchovné jednotě ŽDH Rokycany. Ten postavil v roce 1965 novou loděnici. Po sametové revoluci došlo k rozdělení majetku na jednotlivé oddíly patřící pod TJ Škoda Rokycany. Vodáci získali loděnici v Borku a polovinu spartakiádních šaten u fotbalového stadionu. V roce 1996 došlo k přejmenování oddílu vodáků na Vodácký klub Rokycany. Klub funguje dosud.


Kultura a spolky v Borku

V únoru 1889 byla v Borku založena Dělnicko-hospodářská beseda. Pořádala taneční zábavy, výlety, přednášky a divadelní představení. První, o kterém víme, se hrálo na Silvestra 1894, a to Kříž u potoka, hra podle románu Karolíny Světlé. Na konci 19. století bylo schváleno používání sálu v prvním patře hostince pro divadelní představení. Mezi divadelními ochotníky se v Borku objevila řada významných herců i režisérů, kteří pak působili i jinde.

Za první republiky se divadlo hrálo v rámci DTJ, ale i u hasičů, FDTJ a místní organizace národních socialistů. Hrálo se buď v sálech obou hostinců, anebo venku. Silná ochotnická tradice v Borku přetrvala až do počátku 60. let. Jednou z posledních her, které ochotníci hráli, byl Hadrián z Římsů. Premiéra se uskutečnila 2. dubna 1961. O rok později nastudovali ochotníci ještě hru Paličova dcera. Krátce na to se však rozpadli a jejich činnost již bohužel nebyla obnovena.

Dne 30. března 1900 byl v obci založen sbor dobrovolných hasičů s 20 členy. První veřejné cvičení sboru se konalo již 28. září 1900. Nenechalo si ho ujít na 600 diváků. Do Borku se sjelo 23 sborů z okolí. Rokycanský děkan Eduard Raus sloužil mši svatou v kapli sv. Václava. Členové předvedli požární útok, podařil se jim za tři a půl minuty. V roce 1923 sbor vlastnil čtyřkolovou stříkačku s příslušenstvím. V červnu 1950 oslavil hasičský sbor padesát let od založení. V rámci oslav bylo předvedeno cvičení se strojem a požární poplach. Slavnost byla zakončena lidovou veselicí na hřišti. V roce 1951 MNV Borek zakoupil motorovou stříkačku a hadice v částce 147 tisíc Kčs. V květnu 1977 bylo konstatováno, že základní organizace Československého svazu požární ochrany Borek nevyvíjí žádnou činnost. V srpnu 1977 byl podán návrh na zrušení sboru. V osmdesátých letech nebylo možné zajistit více než sedm členů. Tento stav neodpovídal stanovám základní organizace. Rada Městského národního výboru Rokycany schválila na zasedání 3. prosince 1985 zrušení organizace.

V Borku byli a dodnes jsou činní rybáři z Rokycan. V květnu 1921 se v Rokycanech ustavil Rybářský klub, který sdružoval 25 zájemců. Již ve dvacátých letech se klub zasazoval o zlepšení kvality vody v Boreckém rybníku. V letech 1935–1947 byl klub nájemcem Boreckého rybníka. V šedesátých letech se také podíleli brigádnicky na úpravě prostoru pod rybníkem. V roce 1981 Český svaz rybářů Rokycany sdružoval 548 členů. Starali se nejen o násady do rybníků, ale pracovali i na úpravě jejich okolí. V současné době se starají o všechny rybníky, provádí jejich výlovy i odbahňování.


Další informace

Velké množství dalších informací týkajících se Borku u Rokycan naleznete v knize PhDr. Hany Hrachové, Ph.D., s názvem Borek, od první písemné zmínky po současnost. Knihu vydal Spolek ROKYCANŠTÍ PATRIOTI v roce 2020 pod ISBN 978-80-270-8051-9.

Osobní nástroje