Fantlová Zdenka
Z Rokypedie
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
[[Soubor:Fantlová Zdenka.jpg|thumb|Fantlová Zdenka]]'''Fantlová Zdenka''' | [[Soubor:Fantlová Zdenka.jpg|thumb|Fantlová Zdenka]]'''Fantlová Zdenka''' | ||
- | Narozena roku 1922 v Blatné. V Rokycanech žila v letech 1925–1942. Navštěvovala zde obecnou školu dívčí a gymnázium. V roce 1942 byla nucena s celou rodinou nastoupit kvůli svému židovskému původu do transportu. Internována v několika koncentračních táborech. Jako jediná z rodiny přežila, byla zachráněna v táboře Bergen-Belsen. V červenci 1945 odjela do Švédska na léčení a zůstala tam čtyři roky. Pracovala na Československém vyslanectví ve Stockholmu. Tam se dostala i k seznamům přeživších. Nikoho z rodiny ale nenašla. Později se dozvěděla, že bratr Jiří byl poslán do Gliwice, pracovního tábora. V lednu 1945 se pokusil o útěk a byl zastřelen. Její otec byl celou dobu v Osvětimi a nepřežil pochod smrti. Po dvoutýdenním pochodu v lednu 1945 zemřel vyčerpáním. V roce 1949 opustila Zdena Fantlová Evropu a odjela do Austrálie. Tam se vdala a narodila se jí dcera Katuš. V Austrálii hrála divadlo (a dokonce získala australského Oscara). O dvacet let později se přestěhovala do Londýna. Tam získala její dcera doktorát z psychologie a odjela pracovat do USA. Zdena Fantlová žije v Anglii, občas přijíždí do Čech, hlavně do Rokycan, kde jí bylo uděleno v roce 2002 čestné občanství. Je autorkou autobiografické knihy '''''Klid je síla, řek' tatínek'''''. | + | Narozena roku 1922 v Blatné. V Rokycanech žila v letech 1925–1942. Navštěvovala zde obecnou školu dívčí a gymnázium. V roce 1942 byla nucena s celou rodinou nastoupit kvůli svému židovskému původu do transportu. Internována v několika koncentračních táborech. Jako jediná z rodiny přežila, byla zachráněna v táboře Bergen-Belsen. V červenci 1945 odjela do Švédska na léčení a zůstala tam čtyři roky. Pracovala na Československém vyslanectví ve Stockholmu. Tam se dostala i k seznamům přeživších. Nikoho z rodiny ale nenašla. Později se dozvěděla, že bratr Jiří byl poslán do Gliwice, pracovního tábora. V lednu 1945 se pokusil o útěk a byl zastřelen. Její otec byl celou dobu v Osvětimi a nepřežil pochod smrti. Po dvoutýdenním pochodu v lednu 1945 zemřel vyčerpáním. |
+ | |||
+ | V roce 1949 opustila Zdena Fantlová Evropu a odjela do Austrálie. Tam se vdala a narodila se jí dcera Katuš. V Austrálii hrála divadlo (a dokonce získala australského Oscara). O dvacet let později se přestěhovala do Londýna. Tam získala její dcera doktorát z psychologie a odjela pracovat do USA. Zdena Fantlová žije v Anglii, občas přijíždí do Čech, hlavně do Rokycan, kde jí bylo uděleno v roce 2002 čestné občanství. Je autorkou autobiografické knihy '''''Klid je síla, řek' tatínek'''''. | ||
<gallery widths = 160px hights = 160px> | <gallery widths = 160px hights = 160px> |
Verze z 16. 1. 2011, 13:32
Fantlová ZdenkaNarozena roku 1922 v Blatné. V Rokycanech žila v letech 1925–1942. Navštěvovala zde obecnou školu dívčí a gymnázium. V roce 1942 byla nucena s celou rodinou nastoupit kvůli svému židovskému původu do transportu. Internována v několika koncentračních táborech. Jako jediná z rodiny přežila, byla zachráněna v táboře Bergen-Belsen. V červenci 1945 odjela do Švédska na léčení a zůstala tam čtyři roky. Pracovala na Československém vyslanectví ve Stockholmu. Tam se dostala i k seznamům přeživších. Nikoho z rodiny ale nenašla. Později se dozvěděla, že bratr Jiří byl poslán do Gliwice, pracovního tábora. V lednu 1945 se pokusil o útěk a byl zastřelen. Její otec byl celou dobu v Osvětimi a nepřežil pochod smrti. Po dvoutýdenním pochodu v lednu 1945 zemřel vyčerpáním.
V roce 1949 opustila Zdena Fantlová Evropu a odjela do Austrálie. Tam se vdala a narodila se jí dcera Katuš. V Austrálii hrála divadlo (a dokonce získala australského Oscara). O dvacet let později se přestěhovala do Londýna. Tam získala její dcera doktorát z psychologie a odjela pracovat do USA. Zdena Fantlová žije v Anglii, občas přijíždí do Čech, hlavně do Rokycan, kde jí bylo uděleno v roce 2002 čestné občanství. Je autorkou autobiografické knihy Klid je síla, řek' tatínek.