Horáková Anna

Z Rokypedie

(Rozdíly mezi verzemi)
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka: '''Horáková Anna, rozená Křečková''' Narodila se 25. 12. 1896 v Plzni. Její otec byl poddůstojníkem, sloužil ve státním hřebčinci. Matka poch...)
 
Řádka 3: Řádka 3:
Narodila se 25. 12. 1896 v Plzni. Její otec byl poddůstojníkem, sloužil ve státním hřebčinci. Matka pocházela z mlynářské rodiny. V Rokycanech žila od 4 let, když byl její otec přeložen do zdejších zeměbraneckých kasáren. V Rokycanech absolvovala obecnou, měšťanskou a dva ročníky průmyslové pokračovací školy. Další dva roky strávila v dívčím penzionátu v Chotěšově, kde se zdokonalovala v cizích jazycích. V roce 1915 se provdala za dr. Bohuslava Horáka, dcera Stanislava. Manželovi pomáhala v muzejní práci, od roku 1947 byla v muzeu také zaměstnána. Mimo to se angažovala v pěveckém spolku Záboj, ochotnicky hrála divadlo. Po válce se věnovala činnosti ve Svazu protifašistických bojovníků.
Narodila se 25. 12. 1896 v Plzni. Její otec byl poddůstojníkem, sloužil ve státním hřebčinci. Matka pocházela z mlynářské rodiny. V Rokycanech žila od 4 let, když byl její otec přeložen do zdejších zeměbraneckých kasáren. V Rokycanech absolvovala obecnou, měšťanskou a dva ročníky průmyslové pokračovací školy. Další dva roky strávila v dívčím penzionátu v Chotěšově, kde se zdokonalovala v cizích jazycích. V roce 1915 se provdala za dr. Bohuslava Horáka, dcera Stanislava. Manželovi pomáhala v muzejní práci, od roku 1947 byla v muzeu také zaměstnána. Mimo to se angažovala v pěveckém spolku Záboj, ochotnicky hrála divadlo. Po válce se věnovala činnosti ve Svazu protifašistických bojovníků.
 +
{{DEFAULTSORT:Horakova Anna}}
[[Kategorie: Kronikáři města Rokycan]]
[[Kategorie: Kronikáři města Rokycan]]

Aktuální verze z 29. 7. 2012, 19:46

Horáková Anna, rozená Křečková

Narodila se 25. 12. 1896 v Plzni. Její otec byl poddůstojníkem, sloužil ve státním hřebčinci. Matka pocházela z mlynářské rodiny. V Rokycanech žila od 4 let, když byl její otec přeložen do zdejších zeměbraneckých kasáren. V Rokycanech absolvovala obecnou, měšťanskou a dva ročníky průmyslové pokračovací školy. Další dva roky strávila v dívčím penzionátu v Chotěšově, kde se zdokonalovala v cizích jazycích. V roce 1915 se provdala za dr. Bohuslava Horáka, dcera Stanislava. Manželovi pomáhala v muzejní práci, od roku 1947 byla v muzeu také zaměstnána. Mimo to se angažovala v pěveckém spolku Záboj, ochotnicky hrála divadlo. Po válce se věnovala činnosti ve Svazu protifašistických bojovníků.

Osobní nástroje