Koukolíček Václav

Z Rokypedie

Přejít na: navigace, hledání

Koukolíček Václav

Narodil se 21. 5. 1900 ve Zlonicích u Slaného. Jeho rodina se brzy přestěhovala do Rokycan. Po krátkém pobytu na sochařské škole v Hořicích se za první světové války vrátil domů a vyučil se u otce cukrářem. Zároveň se od roku 1917 vzdělával u plzeňského sochaře Vojtěcha Šípa a následně na Vysoké škole umělecko–průmyslové v Praze, kde získal titul akademického sochaře. V Rokycanech měl dřevěný ateliér za domem čp. 134/II. Většina jeho realizací pochází až z doby po druhé světové válce, nicméně před rokem 1938 pracoval například na rokycanských pomnících Jana Žižky (1924), starosty Antonína Hořice (1930), publicisty Adolfa Srba (1933) či bustě na hrobě redaktora J. F. Hejrovského. Uplatnil se i mimo okresní město, když vytvořil pomník pilota V. Ptáka v Mýtě či Masarykův pomník ve Volduchách. V roce 1936 zhotovil také pomník vlků ve Vlčí jámě ve Zbiroze. Před druhou světovou válkou vyhotovil také pomník Matky ve Svojkovicích a maketu zamýšleného pomníku Mistra Jana Husa pro rokycanskou Stráň. Po druhé světové válce vytvořil pamětní desku Americké armádě pro rokycanskou radnici, plaketu Jana Rokycany (v současnosti v chodbě Městské knihovny v Rokycanech), sochu padlého bojovníka na hrobě Augustina Poura, reliéfy na bytovkách v ulici Mládežníků, vlys na zadní stěně hlavní budovy nemocnice a sochu Ženy před nemocnicí. K jeho dílům patří také pomník obětem fašismu umístěný u rokycanského nádraží v roce 1956 či pamětní deska umučeným pracovníkům rokycanské záložny. V Dobřívě realizoval pomník padlých a desku Antonína Kalivody, v Radnicích vytvořil v roce 1948 pamětní desku Emilu Šťastnému. Jeho dílem je rovněž deska ing. Jana Opatrného v Těních. V Plzni se Koukolíček podílel na sochařské výzdobě haly hlavního nádraží. U hájovny v Líšné vytvořil v roce 1959 pomník Mikuláše Alše. Pozornost si zaslouží i jeho portréty Karla Vokáče, Antonína Dvořáka, J. V. Sládka aj. Koukolíček zemřel 17. 5. 1967 v Rokycanech.

Osobní nástroje