Koutský Jaroslav

Z Rokypedie

Verze z 5. 4. 2017, 15:37; Venca68 (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání
Koutský Jaroslav
Koutský Jaroslav, prof., Ing., DrSc. IOM

Narodil se 18. června 1929 v Rokycanech v domě čp. 173/I (bývalá bašta u Plzeňské brány v Hradební ulici). V Rokycanech chodil do obecné školy a následně na gymnázium, kde maturoval v roce 1948 s vyznamenáním. V roce 1945 byl členem Revoluční gardy a byl přítomen zatčení K. H. Franka. Vystudoval Vysokou školu báňskou v Ostravě, kde po ukončení studia působil čtyři roky jako odborný asistent na katedře nauky o kovech, tváření a tepelného zpracování. Během své kariéry získal tituly CSc. (1959); Doc. (1962); DrSc. (1964); Prof. (1967); člen-korespondent ČSAV (1981). V roce 1956 se stal výzkumným pracovníkem Škody Plzeň (1956–1965), v letech 1965–1970 ředitelem Ústředního výzkumného ústavu o.p. Škoda Plzeň. Dalšími působišti se staly posty: vedoucí katedry metalurgie a beztřískového zpracování MTC Káhira (1969–1973), profesor VŠSE Plzeň (1973–1978), vedoucí odboru reaktorových materiálů ÚJV Řež (1978–1989), místopředseda vědeckého kolegia materiálů ČSAV (1985–1989), prorektor ZČU Plzeň (1990–1995), vedoucí katedry materiálu a strojírenské metalurgie Fakulty strojní ZČU v Plzni (1990–2001), proděkan Fakulty strojní ZČU v Plzni (2001–2005). Za své dílo získal tyto ceny: Státní cena ČSR (1959, 1966), zlatá plaketa Františka Křižíka ČSAV (1989), člen materiálové sekce Polské akademie věd (1997), mezinárodní řád za zásluhy v materiálových vědách – IOM (Cambridge – 1999), otisky pečetí města Plzně (2001), Cena prof. Stauba Polské akademie věd (2005), člen Světové akademie materiálů a výrobního inženýrství (2006). Je autorem sedmi monografií, více než 200 zahraničních a domácích publikací, autor a spoluautor vysokoškolských učebnic a skript.

Od roku 1959 byl školitelem v oboru fyzikální metalurgie a mezní stavy materiálu a Strojírenská technologie a od roku 1991 školitelem a předsedou oborové rady doktorandského studia „Materiálové inženýrství a strojírenská metalurgie“. Vedl více než 70 vědeckých aspirantů a 25 doktorandů. Člen celostátní komise pro obhajoby doktorských disertačních prací (DrSc.) – od r. 1998. V r. 2009 mu byl vědeckou radou Západočeské univerzity v uznání jeho dosavadního působení udělen titul „Emeritní profesor“, umožňující mu mimo jiné aktivní činnost na univerzitě bez jakéhokoli časového omezení. V r. 2011 mu byla na 53. mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně za přítomnosti prezidenta republiky a předsedy vlády udělena „Zlatá medaile za celoživotní tvůrčí práci a inovační činy“ a byl uveden do „Síně slávy našich strojařů“. Žil v Rokycanech, manželka RNDr. Dagmar Koutská, roz. Růžičková. Zemřel 28. listopadu 2016.

Osobní nástroje