Veřejná odborná škola pro ženská povolání

Z Rokypedie

(Rozdíly mezi verzemi)
Přejít na: navigace, hledání
Řádka 3: Řádka 3:
Zprvu byly základem školy takzvané pokračovací kurzy pro dívky, které vyšly [[Měšťanská škola dívčí|dívčí měšťanku]]. Takový kurz byl v Rokycanech otevřen v roce 1895 a vyučování probíhalo ve třídách dívčí měšťanky v budově čp. 64 v tehdejší Plzeňské (dnes ulici Míru). Jako samostatná škola s názvem průmyslová škola pro ženská povolání byla instituce činná od roku 1907. V roce 1923 došlo k reorganizaci školy na dvouletou odbornou dívčí školu rodinného typu (tzv. rodinku), která byla pojmenována jako odborná škola pro ženská povolání, později dvouletá škola rodinná. Nová škola byla přestěhována z budovy čp. 64 v tehdejší Plzeňské (dnes ulici Míru) do budovy původní opatrovny v čp. 224/I. Zde bylo vyučování zahájeno 1. 9. 1932. Po válce byla škola zestátněna. Od školního roku 1949/1950 byla škola přejmenována na vyšší školu sociálně zdravotní, o něco později byla znovu přejmenována na zdravotnickou školu. V Rokycanech působila nejprve samostatně, posléze fungovala jako pobočka Zdravotnické školy v Plzni. Definitivně a bez náhrady byla zrušena ve školním roce 1954/1955. Od školního roku 1955/1956 slouží budova účelům mateřské školy.
Zprvu byly základem školy takzvané pokračovací kurzy pro dívky, které vyšly [[Měšťanská škola dívčí|dívčí měšťanku]]. Takový kurz byl v Rokycanech otevřen v roce 1895 a vyučování probíhalo ve třídách dívčí měšťanky v budově čp. 64 v tehdejší Plzeňské (dnes ulici Míru). Jako samostatná škola s názvem průmyslová škola pro ženská povolání byla instituce činná od roku 1907. V roce 1923 došlo k reorganizaci školy na dvouletou odbornou dívčí školu rodinného typu (tzv. rodinku), která byla pojmenována jako odborná škola pro ženská povolání, později dvouletá škola rodinná. Nová škola byla přestěhována z budovy čp. 64 v tehdejší Plzeňské (dnes ulici Míru) do budovy původní opatrovny v čp. 224/I. Zde bylo vyučování zahájeno 1. 9. 1932. Po válce byla škola zestátněna. Od školního roku 1949/1950 byla škola přejmenována na vyšší školu sociálně zdravotní, o něco později byla znovu přejmenována na zdravotnickou školu. V Rokycanech působila nejprve samostatně, posléze fungovala jako pobočka Zdravotnické školy v Plzni. Definitivně a bez náhrady byla zrušena ve školním roce 1954/1955. Od školního roku 1955/1956 slouží budova účelům mateřské školy.
-
Mezi známé ředitele školy patřili [[Fafl Antonín|Antonín Fafl]], Alois Kneidl, František Řehoř. Na nároží budovy je osazena [[Pamětní deska Františka Řehoře|pamětní deska]] věnovaná [[Řehoř František|Františku Řehořovi]].
+
Mezi známé ředitele školy patřili [[Fafl Antonín|Antonín Fafl]], Alois Kneidl, [[Řehoř František|František Řehoř]]. Na nároží budovy je osazena [[Pamětní deska Františka Řehoře|pamětní deska]] věnovaná [[Řehoř František|Františku Řehořovi]].

Verze z 20. 11. 2011, 21:03

Odborná škola pro ženská povolání, čp. 224/I
Veřejná odborná škola pro ženská povolání

Zprvu byly základem školy takzvané pokračovací kurzy pro dívky, které vyšly dívčí měšťanku. Takový kurz byl v Rokycanech otevřen v roce 1895 a vyučování probíhalo ve třídách dívčí měšťanky v budově čp. 64 v tehdejší Plzeňské (dnes ulici Míru). Jako samostatná škola s názvem průmyslová škola pro ženská povolání byla instituce činná od roku 1907. V roce 1923 došlo k reorganizaci školy na dvouletou odbornou dívčí školu rodinného typu (tzv. rodinku), která byla pojmenována jako odborná škola pro ženská povolání, později dvouletá škola rodinná. Nová škola byla přestěhována z budovy čp. 64 v tehdejší Plzeňské (dnes ulici Míru) do budovy původní opatrovny v čp. 224/I. Zde bylo vyučování zahájeno 1. 9. 1932. Po válce byla škola zestátněna. Od školního roku 1949/1950 byla škola přejmenována na vyšší školu sociálně zdravotní, o něco později byla znovu přejmenována na zdravotnickou školu. V Rokycanech působila nejprve samostatně, posléze fungovala jako pobočka Zdravotnické školy v Plzni. Definitivně a bez náhrady byla zrušena ve školním roce 1954/1955. Od školního roku 1955/1956 slouží budova účelům mateřské školy.

Mezi známé ředitele školy patřili Antonín Fafl, Alois Kneidl, František Řehoř. Na nároží budovy je osazena pamětní deska věnovaná Františku Řehořovi.

Osobní nástroje