Znak města Rokycan

Z Rokypedie

(Rozdíly mezi verzemi)
Přejít na: navigace, hledání
Řádka 1: Řádka 1:
[[Soubor:Znak města Rokycany – současná podoba.jpg|thumb|Znak města Rokycany – současná podoba]]'''Znak města Rokycan'''
[[Soubor:Znak města Rokycany – současná podoba.jpg|thumb|Znak města Rokycany – současná podoba]]'''Znak města Rokycan'''
 +
[[Soubor:Fragment listiny polepšení znaku - 1562.jpg|thumb|Fragment listiny polepšení znaku - 1562]]
Město Rokycany patřilo ve středověku do majetku pražského biskupství, později arcibiskupství. Proto také používalo (pravděpodobně až od druhé poloviny 15. století) jeho znak, který tvořil černý štít se zlatým břevnem uprostřed, doplněný tím, že nad břevnem vyrůstala horní polovina biskupova těla (bez rukou) v bílém rouše a s infulí (tj. mitrou, pokrývkou hlavy křesťanských biskupů) na hlavě. Poprsí biskupa podle pověsti udělil městu Karel IV. za výjimečnou pohostinnost Rokycanských při jeho návštěvě. Do té doby měl prý biskup sepjaté ruce a na novém znaku bylo zobrazováno pouze jeho poprsí bez rukou. Tím mělo být naznačeno, že biskup už nemá Rokycany ve své moci. Rokycanští však byli neskromní a dožadovali se, aby biskup nebyl zobrazován ve znaku vůbec. Dostali však prý na to odpověď, že obraz biskupa nesmí zmizet ze znaku. Za to se jim povolovalo malovat biskupa se smutným výrazem.
Město Rokycany patřilo ve středověku do majetku pražského biskupství, později arcibiskupství. Proto také používalo (pravděpodobně až od druhé poloviny 15. století) jeho znak, který tvořil černý štít se zlatým břevnem uprostřed, doplněný tím, že nad břevnem vyrůstala horní polovina biskupova těla (bez rukou) v bílém rouše a s infulí (tj. mitrou, pokrývkou hlavy křesťanských biskupů) na hlavě. Poprsí biskupa podle pověsti udělil městu Karel IV. za výjimečnou pohostinnost Rokycanských při jeho návštěvě. Do té doby měl prý biskup sepjaté ruce a na novém znaku bylo zobrazováno pouze jeho poprsí bez rukou. Tím mělo být naznačeno, že biskup už nemá Rokycany ve své moci. Rokycanští však byli neskromní a dožadovali se, aby biskup nebyl zobrazován ve znaku vůbec. Dostali však prý na to odpověď, že obraz biskupa nesmí zmizet ze znaku. Za to se jim povolovalo malovat biskupa se smutným výrazem.
Řádka 18: Řádka 19:
Soubor:Znak města Rokycan ve vstupní hale bazénu.jpg|ve vstupní hale bazénu
Soubor:Znak města Rokycan ve vstupní hale bazénu.jpg|ve vstupní hale bazénu
Soubor:Znak města Rokycan na budově radnice.jpg|na budově radnice
Soubor:Znak města Rokycan na budově radnice.jpg|na budově radnice
 +
</gallery>
 +
 +
 +
'''Městský znak na pamětních mincích a medailích'''
 +
<gallery widths = 160px hights = 160px perrow=3>
 +
Soubor:Pamětní mince k Okresní hospodářské výstavě - 1896.jpg
 +
Soubor:Pamětní mince ke Krajinské výstavě král. města Rokycan - 1888.jpg
 +
Soubor:Pamětní mince ke Krajské výstavě poštovních známek - 1970.jpg
 +
Soubor:Přívěsek ke slavnostnímu svěcení sokolského praporu - 1869.jpg
 +
Soubor:Pamětní žeton ke 450. výročí polepšení městského znaku.jpg
</gallery>
</gallery>

Verze z 14. 5. 2012, 18:17

Znak města Rokycany – současná podoba
Znak města Rokycan
Fragment listiny polepšení znaku - 1562

Město Rokycany patřilo ve středověku do majetku pražského biskupství, později arcibiskupství. Proto také používalo (pravděpodobně až od druhé poloviny 15. století) jeho znak, který tvořil černý štít se zlatým břevnem uprostřed, doplněný tím, že nad břevnem vyrůstala horní polovina biskupova těla (bez rukou) v bílém rouše a s infulí (tj. mitrou, pokrývkou hlavy křesťanských biskupů) na hlavě. Poprsí biskupa podle pověsti udělil městu Karel IV. za výjimečnou pohostinnost Rokycanských při jeho návštěvě. Do té doby měl prý biskup sepjaté ruce a na novém znaku bylo zobrazováno pouze jeho poprsí bez rukou. Tím mělo být naznačeno, že biskup už nemá Rokycany ve své moci. Rokycanští však byli neskromní a dožadovali se, aby biskup nebyl zobrazován ve znaku vůbec. Dostali však prý na to odpověď, že obraz biskupa nesmí zmizet ze znaku. Za to se jim povolovalo malovat biskupa se smutným výrazem.

Vůbec první vyobrazení rokycanského městského znaku se dochovalo na městské pečeti z roku 1449, kde je však pouze v podobě štítu s břevnem uprostřed. Tato pečeť je přivěšena na listině uložené v Archivu města Plzně (AM Plzeň, č. inv. 148, sign. I 140, stará signatura M. Hrušky N 421 1449, leden 31, Lipold ze Švamberka seděním v Střapoli a Václav Točník z Plzně vysazují svůj majetek v Střapoli právem zákupným. Orig. perg. 31,5 x 21 - 3 cm, česky, 8 pečetí přivěšených na perg. proužku.) Dne 14. května 1562 vydal král Ferdinand I. Habsburský městu Rokycany znakové privilegium a zároveň mu udělil právo pečetit červeným voskem. Vyhověl tak žádosti Rokycanských a původní znak polepšil o prvek typický pro městskou heraldiku – vyobrazení městského opevnění. Znak města je od té doby tvořen červeným štítem, jehož dolní polovinu vyplňuje stříbrná městská hradba z kvádrového zdiva (v sedmi řadách, bez cimbuří), na níž stojí po stranách dvě stříbrné čtyřhranné věže. Obě mají dole zaokrouhlenou otevřenou bránu (s červeným průhledem), nad ní čtyřdílné okno a nahoře jsou zakončeny cimbuřím o třech stínkách. Mezi věžemi je malý černý štítek se zlatým břevnem uprostřed, který se dotýká okrajem horního konce hradby. Nad štítkem vyrůstá horní polovina těla biskupa (bez rukou) v církevním bílém rouše (pluviálu) a s infulí (nahoře zakončenou křížkem) na hlavě. Z tohoto popisu městského znaku lze odvodit, že barvami města Rokycan jsou barvy červená a bílá (stříbrná). V této nezměněné podobě je znak Rokycan používán dosud.

Z privilegia Ferdinanda I. z roku 1562 se dochoval pouze zlomek, který je uložen ve Státním okresním archivu v Rokycanech (AM Rokycany, I. oddělení, sign. G 23). Jeho text známe ze soudobých opisů uložených v Národním archivu v Praze (RG 287/85 Majestalia Bohemica ab anno 1560 usque 1570).

Při vyobrazování městského znaku v minulosti docházelo k některým nepřesnostem, například znak byl opatřován korunou (takto se objevuje na budově radnice či na původní Plzeňské bráně, dnes součástí přístavby Muzea dr. B. Horáka), často městské hradby nevyplňují polovinu štítu, ale jen jeho dolní třetinu (na městských pečetích). Na některých vyobrazeních se objevují také nesprávné barvy, dvojité hradby či letopočet 1609 přenášený z pečetidel.

Vyobrazení znaku města na budovách


Městský znak na pamětních mincích a medailích


Více o znaku a jeho vývoji lze nalézt v publikaci Pelant Jan, Znaky a pečetě západočeských měst a  městeček, Plzeň 1985.

Osobní nástroje