Borek u Rokycan

Z Rokypedie

(Rozdíly mezi verzemi)
Přejít na: navigace, hledání
Řádka 3: Řádka 3:
První písemná zpráva o Borku je zapsána k roku 1390 v urbáři pražského arcibiskupství. V překladu je v něm uvedeno, že ves Borek má 9 zemí, z nichž se platí ročně 53 českých grošů a 4 haléře. Lesník, který střeží les Žďárec a rybník, drží jednu zemi za službu. Dále na berni (tj. daních) platí poplatek 26 grošů, 8 haléřů a jeden peníz. Z toho lze snad usuzovat, že v Borku bylo 9 usedlostí. Snad můžeme předpokládat, že rybník v Borku byl založen v době vlády Karla IV. V nejstarší rokycanské městské knize jsou zapsány zmínky o nejstarších obyvatelích Borku z let 1405–1419.
První písemná zpráva o Borku je zapsána k roku 1390 v urbáři pražského arcibiskupství. V překladu je v něm uvedeno, že ves Borek má 9 zemí, z nichž se platí ročně 53 českých grošů a 4 haléře. Lesník, který střeží les Žďárec a rybník, drží jednu zemi za službu. Dále na berni (tj. daních) platí poplatek 26 grošů, 8 haléřů a jeden peníz. Z toho lze snad usuzovat, že v Borku bylo 9 usedlostí. Snad můžeme předpokládat, že rybník v Borku byl založen v době vlády Karla IV. V nejstarší rokycanské městské knize jsou zapsány zmínky o nejstarších obyvatelích Borku z let 1405–1419.
-
Předpokládá se, že někdy v 15. století za husitských či poděbradských válek Borek zanikl. Hned v roce 1421 poničila vojska Jana Žižky Rokycany. Jestli již tehdy byl zničen i Borek, není známo. K obnovení vesnice Borku došlo až po třicetileté válce. Významnou roli v tom sehrál Borecký rybník, který byl vybrán jako pohon pro nově zřízený hamr. Město Rokycany totiž provozovalo v té době železnou huť v Klabavě, jejíž vyrobené železo se muselo dále zpracovávat. Hamr byl zřejmě postaven v letech 1667–1668, v roce 1669 byl již v provozu. V dobových pramenech se huť nazývala různě, k roku 1669 je uváděna jako Rokycanská huť pod Velkým rybníkem, následně jako Hořejší huť (1670–1673) či jako Huť hořejší ku Praze a nakonec jako Borecká huť (od roku 1675). V roce 1687 se poprvé objevuje prosté pojmenování Borek. U boreckého hamru se postupně přistavovaly chalupy a vznikla tak nová vesnice.  
+
Předpokládá se, že někdy v 15. století za husitských či poděbradských válek Borek zanikl. Hned v roce 1421 poničila vojska Jana Žižky Rokycany. Jestli již tehdy byl zničen i Borek, není známo. K obnovení vesnice Borku došlo až po třicetileté válce. Významnou roli v tom sehrál Borecký rybník, který byl vybrán jako pohon pro nově zřízený hamr. Město Rokycany totiž provozovalo v té době železnou huť v Klabavě, jejíž vyrobené železo se muselo dále zpracovávat. Hamr byl zřejmě postaven v letech 1667–1668, v roce 1669 byl již v provozu. V dobových pramenech se huť nazývala různě, k roku 1669 je uváděna jako Rokycanská huť pod Velkým rybníkem, následně jako Hořejší huť (1670–1673) či jako Huť hořejší ku Praze a nakonec jako Borecká huť (od roku 1675). V roce 1687 se poprvé objevuje prosté pojmenování Borek. U boreckého hamru se postupně přistavovaly chalupy a vznikla tak nová vesnice. První údaj o počtu domů je v Tereziánském katastru z poloviny 18. století, podle něj stály v Borku kromě hutě pod rybníkem čtyři domy bez pozemků, jejichž majitelé pracovali jako nádeníci v huti. Mezi nimi byli čtyři uhlíři a měřič uhlí. Lze předpokládat, že všechny tyto budovy stály v prostoru pod rybníkem a blízkém okolí.  
-
Konjunktura v železářství vedla ke stavbě dalšího hamru, v pořadí již čtvrtého na panství města Rokycan, a to opět v Borku, tentokrát však nad rybníkem. Postaven byl zřejmě v roce 1690. Hořejší hamr postupně profiloval jako hamr nářaďový. Protože jeho nejčastějším výrobkem byly lopaty, byl od počátku 19. století nazýván Lopatárna.  
+
Konjunktura v železářství vedla ke stavbě dalšího hamru, v pořadí již čtvrtého na panství města Rokycan, a to opět v Borku, tentokrát však nad rybníkem. Postaven byl zřejmě v roce 1690. Hamr nad rybníkem postupně profiloval jako hamr nářaďový. Protože jeho nejčastějším výrobkem byly lopaty, byl od počátku 19. století nazýván Lopatárna.  
-
První údaj o počtu domů je v Tereziánském katastru z poloviny 18. století, podle něj stály v Borku kromě hutě pod rybníkem čtyři domy bez pozemků, jejichž majitelé pracovali jako nádeníci v huti. Mezi nimi byli čtyři uhlíři a měřič uhlí. Lze předpokládat, že všechny tyto budovy stály v prostoru pod rybníkem a blízkém okolí.
 
-
Nad Boreckým rybníkem a hutí byl v roce 1758 postaven barokní kamenný kříž s motivem Ukřižování. Jde o mimořádně zdařilou kompozici Krista na kříži s hlavičkami andílků. Sokl nesoucí kříž je v bocích zdoben volutami. V rámu s rokajem je vytesán šestiřádkový nápis s chronogramem: eX ferVentI Voto pIae VeneratIonI ereXerVunt Iohannnes raVCh Iohannes rVMfeLD Ioannes EIsL. Což v překladu znamená: Na základě vroucího slibu v zbožné úctě postavili Jan Rauch, Jan Rumfeld, Jan Eisl. Některá písmena v nápisu jsou záměrně zvětšena. Jde o tzv. chronogram neboli datování pomocí textu, které bylo v baroku velmi časté. Po seskládání dojdeme k písmenům MDCLLXXVVVVVVIIIIIIII, která značí rok 1758. Na zadní straně soklu je vytesáno jméno autora sochy (Karel Legát) a rok vyhotovení arabskými číslicemi 1758. Podnět k postavení sochy dali tři zmínění měšťané, kteří se v roce 1756 stali na šest let nájemci všech městských podniků, mezi nimi i hutí v Borku.
+
 
 +
Nad Boreckým rybníkem a hutí byl v roce 1758 postaven barokní kamenný kříž s motivem Ukřižování. Jde o mimořádně zdařilou kompozici Krista na kříži s hlavičkami andílků. Sokl nesoucí kříž je v bocích zdoben volutami. V rámu s rokajem je vytesán šestiřádkový nápis s chronogramem: eX ferVentI Voto pIae VeneratIonI ereXerVunt Iohannnes raVCh Iohannes rVMfeLD Ioannes EIsL. To v překladu znamená: Na základě vroucího slibu v zbožné úctě postavili Jan Rauch, Jan Rumfeld, Jan Eisl. Některá písmena v nápisu jsou záměrně zvětšena. Jde o tzv. chronogram neboli datování pomocí textu, které bylo v baroku velmi časté. Po seskládání dojdeme k písmenům MDCLLXXVVVVVVIIIIIIII, která značí rok 1758. Na zadní straně soklu je vytesáno jméno autora sochy (Karel Legát) a rok vyhotovení arabskými číslicemi 1758. Podnět k postavení sochy dali tři zmínění měšťané, kteří se v roce 1756 stali na šest let nájemci všech městských podniků, mezi nimi i hutí v Borku.
== Sport v Borku ==
== Sport v Borku ==
-
Tělovýchova má v Borku dlouholetou tradici. Počátky organizovaného sportu lze klást do roku 1909. Tehdy byla v obci založena Dělnická tělocvičná jednota, která sdružovala všechny zájemce především z řad mladých. V dubnu 1921 došlo k politicky motivovaným rozporům v jednotě. Více levicově orientovaných členové z ní odešli a založili v červenci 1921 konkurenční Federovanou dělnickou tělocvičnou jednotu. V roce 1922 byly pouze dvě obce na okrese, kde vedle sebe zároveň fungovaly FDTJ a DTJ, a to Rokycany a Borek.
+
Tělovýchova má v Borku dlouholetou tradici. Počátky organizovaného sportu lze klást do roku 1909. Tehdy byla v obci založena Dělnická tělocvičná jednota, která sdružovala všechny zájemce především z řad mladých. V dubnu 1921 došlo k politicky motivovaným rozporům v jednotě. Více levicově orientovaní členové z ní odešli a založili v červenci 1921 konkurenční Federovanou dělnickou tělocvičnou jednotu. V roce 1922 byly pouze dvě obce na okrese, kde vedle sebe zároveň fungovaly FDTJ a DTJ, a to Rokycany a Borek.
Po druhé světové válce došlo k sjednocení tělovýchovy a založení TJ Sokol Borek. Pravděpodobně od roku 1950 fungoval oddíl ledního hokeje, hrálo se na Boreckém rybníku. V Borku se také od 60. do 80. let 20. století hrál stolní tenis.  
Po druhé světové válce došlo k sjednocení tělovýchovy a založení TJ Sokol Borek. Pravděpodobně od roku 1950 fungoval oddíl ledního hokeje, hrálo se na Boreckém rybníku. V Borku se také od 60. do 80. let 20. století hrál stolní tenis.  
Řádka 32: Řádka 32:
Dne 30. března 1900 byl v obci založen sbor dobrovolných hasičů s 20 členy. První veřejné cvičení sboru se konalo již 28. září 1900. Nenechalo si ho ujít na 600 diváků. Do Borku se sjelo 23 sborů z okolí. Rokycanský děkan Eduard Raus sloužil mši svatou v kapli sv. Václava. Členové předvedli požární útok, podařil se jim za tři a půl minuty. V roce 1923 sbor vlastnil čtyřkolovou stříkačku s příslušenstvím. V červnu 1950 oslavil hasičský sbor padesát let od založení. V rámci oslav bylo předvedeno cvičení se strojem a požární poplach. Slavnost byla zakončena lidovou veselicí na hřišti. V roce 1951 MNV Borek zakoupil motorovou stříkačku a hadice v částce 147 tisíc Kčs. V květnu 1977 bylo konstatováno, že základní organizace Československého svazu požární ochrany Borek nevyvíjí žádnou činnost. V srpnu 1977 byl podán návrh na zrušení sboru. V osmdesátých letech nebylo možné zajistit více než sedm členů. Tento stav neodpovídal stanovám základní organizace. Rada Městského národního výboru Rokycany schválila na zasedání 3. prosince 1985 zrušení organizace.  
Dne 30. března 1900 byl v obci založen sbor dobrovolných hasičů s 20 členy. První veřejné cvičení sboru se konalo již 28. září 1900. Nenechalo si ho ujít na 600 diváků. Do Borku se sjelo 23 sborů z okolí. Rokycanský děkan Eduard Raus sloužil mši svatou v kapli sv. Václava. Členové předvedli požární útok, podařil se jim za tři a půl minuty. V roce 1923 sbor vlastnil čtyřkolovou stříkačku s příslušenstvím. V červnu 1950 oslavil hasičský sbor padesát let od založení. V rámci oslav bylo předvedeno cvičení se strojem a požární poplach. Slavnost byla zakončena lidovou veselicí na hřišti. V roce 1951 MNV Borek zakoupil motorovou stříkačku a hadice v částce 147 tisíc Kčs. V květnu 1977 bylo konstatováno, že základní organizace Československého svazu požární ochrany Borek nevyvíjí žádnou činnost. V srpnu 1977 byl podán návrh na zrušení sboru. V osmdesátých letech nebylo možné zajistit více než sedm členů. Tento stav neodpovídal stanovám základní organizace. Rada Městského národního výboru Rokycany schválila na zasedání 3. prosince 1985 zrušení organizace.  
-
V Borku byli a dodnes jsou činní rybáři z Rokycan. V květnu 1921 se v Rokycanech ustavil Rybářský klub, který sdružoval 25 zájemců. Již ve dvacátých letech se klub zasazoval o zlepšení kvality vody v Boreckém rybníku. V letech 1935–1947 byl klub nájemcem Boreckého rybníka. V šedesátých letech se také podíleli brigádnicky na úpravě prostoru pod rybníkem. V roce 1981 Český svaz rybářů Rokycany sdružoval 548 členů. Starali se nejen o násady do rybníků, ale pracovali i na úpravě jejich okolí. V současné době se starají o všechny rybníky, provádí jejich výlohy i odbahňování.
+
V Borku byli a dodnes jsou činní rybáři z Rokycan. V květnu 1921 se v Rokycanech ustavil Rybářský klub, který sdružoval 25 zájemců. Již ve dvacátých letech se klub zasazoval o zlepšení kvality vody v Boreckém rybníku. V letech 1935–1947 byl klub nájemcem Boreckého rybníka. V šedesátých letech se také podíleli brigádnicky na úpravě prostoru pod rybníkem. V roce 1981 Český svaz rybářů Rokycany sdružoval 548 členů. Starali se nejen o násady do rybníků, ale pracovali i na úpravě jejich okolí. V současné době se starají o všechny rybníky, provádí jejich výlovy i odbahňování.

Verze z 22. 9. 2020, 06:05

Obsah

Dějiny Borku do roku 1850

První písemná zpráva o Borku je zapsána k roku 1390 v urbáři pražského arcibiskupství. V překladu je v něm uvedeno, že ves Borek má 9 zemí, z nichž se platí ročně 53 českých grošů a 4 haléře. Lesník, který střeží les Žďárec a rybník, drží jednu zemi za službu. Dále na berni (tj. daních) platí poplatek 26 grošů, 8 haléřů a jeden peníz. Z toho lze snad usuzovat, že v Borku bylo 9 usedlostí. Snad můžeme předpokládat, že rybník v Borku byl založen v době vlády Karla IV. V nejstarší rokycanské městské knize jsou zapsány zmínky o nejstarších obyvatelích Borku z let 1405–1419.

Předpokládá se, že někdy v 15. století za husitských či poděbradských válek Borek zanikl. Hned v roce 1421 poničila vojska Jana Žižky Rokycany. Jestli již tehdy byl zničen i Borek, není známo. K obnovení vesnice Borku došlo až po třicetileté válce. Významnou roli v tom sehrál Borecký rybník, který byl vybrán jako pohon pro nově zřízený hamr. Město Rokycany totiž provozovalo v té době železnou huť v Klabavě, jejíž vyrobené železo se muselo dále zpracovávat. Hamr byl zřejmě postaven v letech 1667–1668, v roce 1669 byl již v provozu. V dobových pramenech se huť nazývala různě, k roku 1669 je uváděna jako Rokycanská huť pod Velkým rybníkem, následně jako Hořejší huť (1670–1673) či jako Huť hořejší ku Praze a nakonec jako Borecká huť (od roku 1675). V roce 1687 se poprvé objevuje prosté pojmenování Borek. U boreckého hamru se postupně přistavovaly chalupy a vznikla tak nová vesnice. První údaj o počtu domů je v Tereziánském katastru z poloviny 18. století, podle něj stály v Borku kromě hutě pod rybníkem čtyři domy bez pozemků, jejichž majitelé pracovali jako nádeníci v huti. Mezi nimi byli čtyři uhlíři a měřič uhlí. Lze předpokládat, že všechny tyto budovy stály v prostoru pod rybníkem a blízkém okolí.

Konjunktura v železářství vedla ke stavbě dalšího hamru, v pořadí již čtvrtého na panství města Rokycan, a to opět v Borku, tentokrát však nad rybníkem. Postaven byl zřejmě v roce 1690. Hamr nad rybníkem postupně profiloval jako hamr nářaďový. Protože jeho nejčastějším výrobkem byly lopaty, byl od počátku 19. století nazýván Lopatárna.


Nad Boreckým rybníkem a hutí byl v roce 1758 postaven barokní kamenný kříž s motivem Ukřižování. Jde o mimořádně zdařilou kompozici Krista na kříži s hlavičkami andílků. Sokl nesoucí kříž je v bocích zdoben volutami. V rámu s rokajem je vytesán šestiřádkový nápis s chronogramem: eX ferVentI Voto pIae VeneratIonI ereXerVunt Iohannnes raVCh Iohannes rVMfeLD Ioannes EIsL. To v překladu znamená: Na základě vroucího slibu v zbožné úctě postavili Jan Rauch, Jan Rumfeld, Jan Eisl. Některá písmena v nápisu jsou záměrně zvětšena. Jde o tzv. chronogram neboli datování pomocí textu, které bylo v baroku velmi časté. Po seskládání dojdeme k písmenům MDCLLXXVVVVVVIIIIIIII, která značí rok 1758. Na zadní straně soklu je vytesáno jméno autora sochy (Karel Legát) a rok vyhotovení arabskými číslicemi 1758. Podnět k postavení sochy dali tři zmínění měšťané, kteří se v roce 1756 stali na šest let nájemci všech městských podniků, mezi nimi i hutí v Borku.

Sport v Borku

Tělovýchova má v Borku dlouholetou tradici. Počátky organizovaného sportu lze klást do roku 1909. Tehdy byla v obci založena Dělnická tělocvičná jednota, která sdružovala všechny zájemce především z řad mladých. V dubnu 1921 došlo k politicky motivovaným rozporům v jednotě. Více levicově orientovaní členové z ní odešli a založili v červenci 1921 konkurenční Federovanou dělnickou tělocvičnou jednotu. V roce 1922 byly pouze dvě obce na okrese, kde vedle sebe zároveň fungovaly FDTJ a DTJ, a to Rokycany a Borek.

Po druhé světové válce došlo k sjednocení tělovýchovy a založení TJ Sokol Borek. Pravděpodobně od roku 1950 fungoval oddíl ledního hokeje, hrálo se na Boreckém rybníku. V Borku se také od 60. do 80. let 20. století hrál stolní tenis.

V roce 1967 byl založen oddíl házené. Od podzimu toho roku byly zahájeny mistrovské soutěžní zápasy, které se v Borku hrály celých 34 let až do roku 2000. V sezoně 1998/1999 hrál TJ Sokol Borek dokonce III. ligu, po roce však sestoupil do nižší soutěže. Za Borek hrála družstva mužů, dorostenců, žáků a žákyň. Hráli se zde i mezinárodní zápasy. Téměř padesát let se udržuje přátelství s házenkáři z bývalé Německé demokratické republiky, dnes s klubem Empor Reudnitz. TJ Sokol Borek se v současnosti věnuje především práci s dětmi a pořádá pro ně pravidelné akce.

V létě 1912 několik nadšenců z Rokycan začalo pěstovat vodní sporty na Boreckém rybníku. O rok později byl oficiálně založen Veslařský klub Borek v Rokycanech. Jeho členové v sezoně půjčovali zájemcům loďky k projížďkám. Členové vyučovali plavání, pro děti bylo zřízeno ohrazené koupaliště, kde byly pod stálým dozorem. Na břehu byly postaveny dřevěné kabiny a přístav. Mimo sportovní aktivity pořádal klub také koncerty, divadla a Benátské noci. Borek jako letovisko fungoval až do poloviny 20. let. Pak následkem znečištění vody a později i díky vybudování koupaliště v Rokycanech, byl rybník využíván k rekreaci čím dál méně.

Na činnost Veslařského klubu Borek navázal v 60. letech oddíl kanoistiky při Tělovýchovné jednotě ŽDH Rokycany. Ten postavil v roce 1965 novou loděnici. Po sametové revoluci došlo k rozdělení majetku na jednotlivé oddíly patřící pod TJ Škoda Rokycany. Vodáci získali loděnici v Borku a polovinu spartakiádních šaten u fotbalového stadionu. V roce 1996 došlo k přejmenování oddílu vodáků na Vodácký klub Rokycany. Klub funguje dosud.


Kultura a spolky v Borku

V únoru 1889 byla v Borku založena Dělnicko-hospodářská beseda. Pořádala taneční zábavy, výlety, přednášky a divadelní představení. První, o kterém víme, se hrálo na Silvestra 1894, a to Kříž u potoka, hra podle románu Karolíny Světlé. Na konci 19. století bylo schváleno používání sálu v prvním patře hostince pro divadelní představení. Mezi divadelními ochotníky se v Borku objevila řada významných herců i režisérů, kteří pak působili i jinde.

Za první republiky se divadlo hrálo v rámci DTJ, ale i u hasičů, FDTJ a místní organizace národních socialistů. Hrálo se buď v sálech obou hostinců, anebo venku. Silná ochotnická tradice v Borku přetrvala až do počátku 60. let. Jednou z posledních her, které ochotníci hráli, byl Hadrián z Římsů. Premiéra se uskutečnila 2. dubna 1961. O rok později nastudovali ochotníci ještě hru Paličova dcera. Krátce na to se však rozpadli a jejich činnost již bohužel nebyla obnovena.

Dne 30. března 1900 byl v obci založen sbor dobrovolných hasičů s 20 členy. První veřejné cvičení sboru se konalo již 28. září 1900. Nenechalo si ho ujít na 600 diváků. Do Borku se sjelo 23 sborů z okolí. Rokycanský děkan Eduard Raus sloužil mši svatou v kapli sv. Václava. Členové předvedli požární útok, podařil se jim za tři a půl minuty. V roce 1923 sbor vlastnil čtyřkolovou stříkačku s příslušenstvím. V červnu 1950 oslavil hasičský sbor padesát let od založení. V rámci oslav bylo předvedeno cvičení se strojem a požární poplach. Slavnost byla zakončena lidovou veselicí na hřišti. V roce 1951 MNV Borek zakoupil motorovou stříkačku a hadice v částce 147 tisíc Kčs. V květnu 1977 bylo konstatováno, že základní organizace Československého svazu požární ochrany Borek nevyvíjí žádnou činnost. V srpnu 1977 byl podán návrh na zrušení sboru. V osmdesátých letech nebylo možné zajistit více než sedm členů. Tento stav neodpovídal stanovám základní organizace. Rada Městského národního výboru Rokycany schválila na zasedání 3. prosince 1985 zrušení organizace.

V Borku byli a dodnes jsou činní rybáři z Rokycan. V květnu 1921 se v Rokycanech ustavil Rybářský klub, který sdružoval 25 zájemců. Již ve dvacátých letech se klub zasazoval o zlepšení kvality vody v Boreckém rybníku. V letech 1935–1947 byl klub nájemcem Boreckého rybníka. V šedesátých letech se také podíleli brigádnicky na úpravě prostoru pod rybníkem. V roce 1981 Český svaz rybářů Rokycany sdružoval 548 členů. Starali se nejen o násady do rybníků, ale pracovali i na úpravě jejich okolí. V současné době se starají o všechny rybníky, provádí jejich výlovy i odbahňování.


Další informace

Velké množství dalších informací týkajících se Borku u Rokycan naleznete v knize PhDr. Hany Hrachové, Ph.D., s názvem Borek, od první písemné zmínky po současnost. Knihu vydal Spolek ROKYCANŠTÍ PATRIOTI v roce 2020 pod ISBN 978-80-270-8051-9.

Osobní nástroje