Fantlová Zdenka
Z Rokypedie
Narodila se 28. 3. 1922 v Blatné. V Rokycanech žila v letech 1925–1942. Navštěvovala zde obecnou školu dívčí a gymnázium. V roce 1942 byla nucena s celou rodinou nastoupit kvůli svému židovskému původu do transportu. Internována v několika koncentračních táborech. Jako jediná z rodiny přežila, byla zachráněna v táboře Bergen-Belsen. V červenci 1945 odjela do Švédska na léčení a zůstala tam čtyři roky. Pracovala na Československém vyslanectví ve Stockholmu. Tam se dostala i k seznamům přeživších. Nikoho z rodiny ale nenašla. Později se dozvěděla, že bratr Jiří byl poslán do Gliwice, pracovního tábora. V lednu 1945 se pokusil o útěk a byl zastřelen. Její otec byl celou dobu v Osvětimi a nepřežil pochod smrti. Po dvoutýdenním pochodu v lednu 1945 zemřel vyčerpáním.
V roce 1949 opustila Zdena Fantlová Evropu a odjela do Austrálie. Tam se vdala za Charlese Ehrlicha a narodila se jí dcera Katuš. V Austrálii hrála divadlo (a dokonce získala australského Oscara). Na přelomu let 1969/1970 byl Charles Ehrlich pracovně přeložen do Londýna, kam s ním odjela celá rodina. V Londýně získala její dcera doktorát z psychologie a odjela pracovat do USA. Zdena Fantlová žila v Anglii, občas přijížděla do Čech, hlavně do Rokycan, kde jí bylo uděleno v roce 2002 čestné občanství. Zemřela 14. 11. 2022 v Londýně. Je pohřbena v Londýně vedle svého manžela, který zesnul v roce 1996.
Je autorkou autobiografické knihy Klid je síla, řek' tatínek. V Rokycanech má na domě čp. 1/II v Jiráskově ulici, ve kterém bydlela, umístěnou pamětní desku slavnostně odhalenou 28. 3. 2022.
 Setkání na radnici během návštěvy Rokycan v r. 2009 |
 Útržek papíru, který Zdenka Fantlová vyhodila v únoru 1945 v Rokycanech z vlaku přepravujícího vězeňkyně z Mauthausenu do Bergen-Belsenu |
